Zimní období je sezónou stavebních starostí, které souvisí s výskytem plísní, vlhnutím stěn a problémy s vytápěním. Podívejte se, jaké případy v praxi řeší tým stavebních inženýrů Kvalitní bydlení.
Minule jsme načali téma o plísních a problémech s vytápěním. Uvedli jsme, jak postupovat a neobcházet důležitá teoretická pravidla. Dnes pokračujeme dalšími příklady z praxe specialistů firmy Kvalitní bydlení. Možná řešíte podobné starosti i vy.
5letý problém vyřešený za 2 sekundy
Před Vánocemi nás oslovili manželé z obce nedaleko Nitry. Před pěti lety se nastěhovali do nového bungalovu a každou zimu mají nervy z neustálého rosení oken. První ranní pohled po probuzení je na mokrá okna a louže vody na parapetech. Situaci reklamovali u stavební firmy. Její zástupci se byli na problém vícekrát podívat, ale netuší, proč se okna rosí. Argumentují, že to bude zbytkovou vlhkostí z výstavby a časem se problém ztratí. Tento důvod se nám vůbec nezamlouval.
Manželům jsme poslali přesné instrukce, jak mají dům připravit na náš příchod. Vyčkali jsme na vyhovující počasí (teplota kolem -2 °C) a přišli provést termovizní měření. Vstoupili jsme do zádveří domu, nadechli se a za dvě vteřiny jsme věděli, v čem bude problém – neschopnost udržet relativní vlhkost vzduchu v intervalu 45-55 %. Je to už profesionální deformace. Často dokážeme odhalit příčiny různých poruch i bez objektivního měření. Zvýšená vlhkost podporuje tvorbu plísní a kondenzuje na površích s nižší povrchovou teplotou. Typickým příkladem jsou spodní části skleněných ploch oken, zvláště jsou-li obvodové rámečky zasklení hliníkové nebo nerezové, což byl i tento případ.
Přes přesvědčení, že problém je odhalen, jsme provedli podrobná měření, abychom získali důkaz.
Začali jsme otázkami o způsobu užívání domu jeho obyvateli. Přelouskali jsme projektovou dokumentaci. Vyšli na půdu a zkontrolovali, v jakém stavu je tepelná izolace, a jak jsou řešeny spoje parozábrany. V obýváku byla na jedné stěně aplikována dekorační omítka. Ověřili jsme si její parametry, zejména difúzní odpor. Potom následovala kontrola větrání, konkrétně odsavačů par v koupelně, WC a prádelně. Nevynechali jsme ani kuchyňskou digestoř, celoplošnou termografii a měření vlhkosti.
V čem byla primární příčina problému? V projektantovi! Odsávání vzduchu z prádelny nebylo žádné (místnost neměla ani okno) a odvětrávání koupelny mělo fungovat otevřením okna. Jenže to mělo kliku vysoko nad vanou, takže se de facto vůbec neotevíralo.
Běžné fungování domácnosti (2 rodiče + 2 malé děti) pak v zimním období způsobuje, že množství par se akumuluje v interiéru. Kdyby projektant navrhl v koupelně okno v přiměřené výšce, bylo by možné alespoň takové větrání.
Třeba ale zdůraznit, že okno v koupelně a WC slouží k prosvětlení. K větrání se má vždy naprojektovat automatické zařízení. Bohužel tímto problémem trpí tisíce bungalovů po celém Slovensku, které se projektují s ohledem na co nejmenší náklady, a základní prvky se během výstavby „vynechávají“. Situace ústí do zoufalství obyvatel, stékání vody po okenních sklech, vymýšlení argumentů o zabudované vlhkosti a tápání, v čem je problém. Přitom by stačilo, kdyby byl v koupelně a prádelně odsavač par (ideálně s vlhkostním čidlem), který by dokázal udržovat adekvátní vlhkost.
Koupelna v tomto domě měla i další problém. Vedle vany se nachází také samostatný zděný sprchový kout s problematickou cirkulací vzduchu. Jako nechtěný bonus jsme odhalili, že je špatně zaizolován a z druhé strany, kde je dětský pokoj, dochází k zatékání. Po odtažení dětské postele od stěny vidíme na termosnímku vyhovující povrchové teploty, avšak s oloupaným nátěrem stěny. Jedná se o jasné selhání hydroizolace sprchového koutu.
Dlouhodobá vysoká interiérová vlhkost vyústila v tomto domě nejen ve stékání vody po sklech oken, ale také do tvorby plísní. V dalším pokoji jsme našli plísně v koutě u podlahy. Teplota povrchu je i zde plně vyhovující (obr. 3). Příčinou plísní je vysoká vlhkost vzduchu (přes 70 %). Třeba připomenout, že údaje o prostorové vlhkosti a teplotě by neměly být měřeny termokamerou, jak to někteří nesprávně dělají. Pro přesné měření má sloužit kalibrovatelná a úředně ověřená samostatná sonda, se kterou dokáže termokamera komunikovat (wi-fi, bluetooth apod.) a přebírat od ní přesné výpočetní hodnoty.
Situaci v domě jsme začali řešit akutním průvanovým větráním. Trvalo desítky minut, než vlhkost klesla. Takové velké množství naakumulované vodní páry nelze snížit na počkání. Bude trvat několik dní, než se vlhkost stabilizuje ve standardním intervalu. Majitelé budou muset kategoricky vyřešit celý systém větrání domu. Zejména větrání koupelny bude spojeno s bouráním.
Statika a termokamera. Že to nemá souvislost?
Termovizní posouzení lze využít i pro diagnostiku nosných prvků statiky budov. Není to běžná aplikace a ne vždy jej lze použít. V některých situacích ale dokáže termografický nález poskytnout informaci o geometrickém tvaru nosného prvku bez nutnosti vrtat nebo sekat sondy, což byl i případ kontroly rodinného domu v Ivance u Dunaje.
Během standardní inspekce nemovitosti jsme zjistili, že rodinný dům má zcela jinak řešený nosný systém, než se uvádí v projektové dokumentaci (PD). Rozdílů bylo opravdu mnoho. Podle předložené PD měl být strop řešen jako železobetonová deska. Termograf ale jednoznačně indikoval přítomnost trámů. Podrobnějším zkoumáním jsme odhalili, že místo železobetonu udělali dělníci nosnou konstrukci dřevěnou. Vysoce pravděpodobně bez statického výpočtu. Jen tak, dřevo sem, dřevo tam.
To nás zaujalo a začali jsme se nosnému systému věnovat podrobněji. V interiéru neměly být podle PD žádné nosné stěny, pouze příčky tl. 125 mm. Jedna linie byla ale evidentně mnohem tlustší. Naměřili jsme 180 mm.
Žádná stavební firma nedává hrubší zdicí materiál, když nemusí. Tady se nějaký „mistr“ zřejmě rozhodl, že ušetří na střeše. Namísto železobetonu použil dřevo a protože potřeboval uprostřed domu nějakou podpěru, tak z obyčejné příčky udělal něco, co má plnit nosnou funkci. Vyvstává hrozivá otázka, co je pod tou kvazi nosnou příčkou – je tam adekvátní základ? Protože ve výkresech statiky se žádný základ pod příčkami nenacházel. Kdo se podepíše pod bezpečnost této stavby?
Dalším termografickým snímkem v tomto domě jsme zjistili, že železobetonový překlad nad velkým francouzským oknem v obývacím pokoji je o více než metr delší, než podle PD měl být. To by nemuselo být na škodu, avšak jak je vyztužený? Také svévolně?
Vidíme tedy, že zdánlivě nesouvisející oblasti (tepelná technika a statika) mohou mít k sobě velmi blízko a kontrola může odhalit problém v naprosto nečekaném rozsahu.
