Slovensko se chystá zateplovat. Pokud vše půjde podle deklarovaných termínů, tak již na letošní podzim bude možné získat z tzv. Plánu obnovy finanční příspěvek na snížení energetické náročnosti rodinných domů. Uvádí se částka až do 16.600, – €. K získání těchto peněz bude potřeba splnit několik podmínek. Podrobnosti si zájemci zajisté již zjišťovali. V našem seriálu se chceme přistavit při technické stránce věci a upozornit na rizika, která mohou být s tímto procesem spojena.
V první řadě je třeba si položit otázku, zda vůbec rodinný dům zateplit nebo ne. Neexistuje na to jednoznačná odpověď, protože kromě ekonomických aspektů je třeba vyhodnotit materiálovou stránku věci, dále architekturu, tepelnou techniku a řemeslné kritérium. Kromě toho je třeba počítat s administrativními povinnostmi, v některých případech i odporem památkářů nebo jinými omezeními.
Někteří lidé tvrdí, že starší domy (tloušťka zdiva 50 cm) není třeba zateplovat. Velmi často se bohužel mýlí. Správná otázka nezní či zateplit, ale jak zateplit takové budovy. Jindy není dostatek peněz na komplexní akci. Výměna starých oken, řešení úniků tepla přes střechu, výměna kotle atp. Bude třeba dělat kompromisy. Kdo vypočítá, čemu dát prioritu? Vyplatí se více řešit střechu nebo vyměnit okna? Koupit nový kotel nebo zateplit fasádu?
Nakonec je zde značná část generace seniorů, kteří principiálně odmítají jakékoli pokusy o vylepšení energetické stránky bydlení, a svým dětem aktivně brání byť jen pomyslet na nějaké stavební práce. Děti (pozor, jejich věk je často 35-50 let) rodiče přesvědčují, argumentují, a dokonce sami chtějí zaplatit potřebnou polovinu peněz, ale jen ojediněle uspějí.
Ani zdaleka jsme nejmenovali všechny starosti a kombinace. Před vstupem do neznámého tmavého prostoru se vyplatí zažehnout světlo. Vyplatí se to i při tomto tématu, není radno při ní vidět pouze zajímavou výši finanční dotace.
Naším „zaženutím světla“ je čtveřice základních kroků, kterou považujeme za správnou:
Nechat si odborně posoudit současný stav svého domu.
Posudek z odborného posouzení předložit autorizovanému stavebnímu inženýrovi, který se specializuje na projektování zateplování. Ten vypracuje projektovou dokumentaci.
Vybrat si stavební firmu, která je vlastníkem licence na ten který zateplovací systém (případně značku oken apod.); nevybírat si firmy pouze podle nejnižší nabídkové ceny.
Oslovit kvalitní stavební dozor, který bude na stavbě dostatečně často, aby uhlídal všechny důležité technologické postupy.
Vkročením do temné místnosti bez zažetí světla je vynechat body 1. a 4. Vybrat si ledajakého projektanta, formálně splnit kritéria na získání finančního příspěvku a práce svěřit ledajaké stavební firmě.
Náš kolektiv stavebních inženýrů se věnuje prvnímu kroku. Nyní si ukážeme několik příkladů z praxe, které usnadní rozhodování, zda se o dotaci ucházet a co využije i projektant v kroku č. 3. 2. Pokud je to možné, rodinný dům je třeba posoudit co nejdříve (únor, březen) a využít chladného počasí. Diagnostika se totiž provádí i termokamerou, a ta se dá použít v letním období jen zřídka.
Profukování přes elektrické zásuvky
Na zdvojené fotografii vidíme, že dvojice levých zásuvek je v pořádku, avšak dvojice vpravo je evidentně chladnější. Doplňujícím anemometrickým měřením jsme potvrdili nepříjemné profukování. Bude třeba dát důraz na tlakové poměry v obvodové stěně a zaplnit díry ve fasádě v oblasti soklu, které profukování způsobují.
Střešní okna
V tomto rodinném domě se ukázala velmi problematická střešní okna. Teplota na jejich povrchu dosahovala extrémně nízkých hodnot. Přítomný byl také masivní kondenzát. Prioritou před zateplením fasády musí být výměna oken.
Střecha
Během naší diagnostiky tohoto domu byl interiér pouze temperován, ale i to stačilo k potvrzení slabých tepelněizolačních vlastností střechy. Olupování nátěru, který je vidět na pravé fotce, bylo způsobeno zátěkem střechy, který se již mezitím podařilo opravit, nicméně ve všech koutech jsou přítomny značné tepelné mosty, které souvisí s velmi slabou tepelnou izolací ploché střechy na tomto domě. Zateplení střechy nebude jednoduché, kromě izolační stránky se bude muset zvednout i atika, předělat říny, hromosvod a další prvky.
Věnce a fasáda plošně
V tomto domě už jsou vyměněna okna. Otázka zní, co s fasádou. Při analýze jídelního výklenku vidíme, že nejnižší povrchová teplota je v úrovni stropního věnce a dosahuje pouhých 11 °C (teplota v místnosti byla 23 °C). Toto je problematické nejen kvůli spotřebě energií, ale také z hlediska rizika plísní. Fasáda tohoto domu je z tepelnětechnického hlediska vhodným adeptem k zateplení.
Soklová část
Tato oblast s sebou nese několik technických problémů. Mnohé starší rodinné domy jsou postaveny tak, že přízemí je nad úrovní terénu cca. 1,5 metru. Před vstupem do domu je třeba překonat 8-10 schodů. Na úrovni terénu bývají umístěna okénka suterénních místností a kolem domu se vine betonový chodníček. Systémovou vadou bývá, když se rozhodne majitel zateplit pouze část, která na termosnímku vykazuje největší tepelné ztráty. Aby to bylo dobře patrné, zvolili jsme inverzní šedou škálu. Největší ztráty jsou na tmavších plochách.
Správné je ale provést zateplení celého soklu a jet ještě pod úroveň terénu. Znamená to rozbít betonový chodníček, upravovat schodiště před domem a další úkony. Právě zde se ukáže důležitost zkušeného a kvalitního projektanta, který se dokáže se situací správně vypořádat. Překreslené spáry na zdivu dokládají slabší tepelný odpor obvodové stěny, které by zateplení také prospělo.
Z uvedených příkladů je vidět, že na zateplování se není třeba dívat pouze přes vidinu finanční dotace od státu. Technické hledisko je velmi důležité a v konečném důsledku bude rozhodující.
