Cizinci přicházející na Slovensko musí řešit mimo jiné i bytovou otázku a nabývání jiných nemovitostí do jejich vlastnictví. Bližší informace o tomto tématu nám přiblížila Veronika Michalíková z AKMV advokátní kanceláře.
Cizinci se u nás často obracejí na své právní poradce s otázkami týkajícími se jejich práv a povinností, například ve věci získání pobytu či lékařského vyšetření pro cizineckou policii. V neposlední řadě se však musí zabývat i řešením své bytové otázky a nabýváním jiných nemovitostí do jejich vlastnictví. Jaké podmínky musí splnit při nabývání nemovitostí, nám objasnila JUDr. Veronika Michalíková z advokátní kanceláře AKMV.
Kdo je považován za cizince
Základní rámec pro nabývání vlastnického práva k nemovitostem cizinci nacházíme v Devizovém zákoně, který však nepoužívá pojem cizinec, ale cizozemec. Devizový zákon vymezuje, kdo je považován za tuzemce a kdo za cizozemce.
Tuzemcem pro účely Devizového zákona je právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. Cizozemcem je pak fyzická osoba, jakož i právnická osoba, která není tuzemcem, a tudíž nemá trvalý pobyt resp. sídlo na území České republiky.
Podle § 19a Devizového zákona: „cizozemec může nabýt vlastnického práva k nemovitostem v tuzemsku kromě nemovitostí, jejichž nabývání je omezeno zvláštními předpisy.“ V poznámkách Devizový zákon uvádí i příklady zákonů, které zakotvují zvláštní režim pro některé nemovitosti. Zvláštní předpis v současnosti zakotvuje určitá omezení při nabývání zemědělské půdy.
Nabytí zemědělského pozemku cizincům
Nabytí vlastnického práva k zemědělským pozemkům upravuje zvláštní zákon. 140/2014 Sb. o nabývání vlastnictví zemědělského pozemku ao změně a doplnění některých zákonů (dále jako „zákon o nabývání vlastnictví zemědělského pozemku“).
Zákon o nabývání vlastnictví zemědělského pozemku zakazuje nabývání zemědělských pozemků do vlastnictví některých států nebo jejich občanů. Jedná se o státy, občany států, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státech, jejichž právní řád neumožňuje občanům SR, fyzickým osobám s pobytem v SR a právnickým osobám se sídlem v SR nabývat vlastnictví k zemědělskému pozemku.
Výjimku představuje nabytí vlastnického práva děděním zemědělského pozemku. Výjimka se vztahuje i na nabývání vlastnictví členskými státy Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarskem a na státy, pro které to vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána, jakož i na občany těchto států a na fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem v takových státech.
Co se považuje za zemědělské pozemky
Pro vysvětlení zmíníme také, které pozemky jsou pro účely tohoto omezení považovány za zemědělské pozemky. Zemědělskými pozemky jsou obecně orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty.
Výše popsaná omezení při nabývání pozemků se však nevztahují na zahrady, pozemky v zastavěném území obce az pozemků mimo zastavěné území obce na pozemky určené k jinému než zemědělskému využití nebo u kterých je možnost zemědělského využití omezena, pozemky s menší výměrou než 2 000 m2 a pozemky přilehlé ke stavbě, se kterou tvoří funkční celek.
Cizinec v katastrálním řízení
Cizinec se tedy v ČR může stát vlastníkem nemovitosti, která není omezena zvláštními předpisy. V první řadě však musí požádat o vklad do katastru nemovitostí tak, jako i občané SR, a splnit několik podmínek. Není třeba opomenout ani náležitosti návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Návrh na zahájení katastrálního řízení musí obsahovat identifikační údaje navrhovatele v rozsahu stanoveném v Katastrálním zákoně. U fyzické osoby je to standardně jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa pro doručování v tuzemsku, je-li odlišná od místa trvalého pobytu a údaj o státní příslušnosti.
U cizinců, kteří nemají přiděleno rodné číslo, je třeba místo rodného čísla uvést jiný identifikátor, v praxi to může být například. číslo sociálního pojištění nebo jiné osobní identifikační číslo, nebo číslo pasu, případně jiného dokladu.
Z rozsahu identifikačních údajů tedy také vyplývá, že pokud účastníci katastrálního řízení mají trvalý pobyt nebo pobývají v zahraničí, je třeba, aby návrh obsahoval i adresu pro doručování, která musí být na území České republiky.
